Puchýřník lékařský je lidově známý také jako španělská muška, přičemž tento brouk patří do čeledi majkovitých. Jedná se o protáhlého brouka přibližně 10 až 20 milimetrů velkého s výrazně zelenými krofkami. Existují ale i další barevné mutace. Puchýřník se vyskytuje sám nebo ve skupinách převážně na listech stromů a keřů, jako jsou jasan, šeřík nebo třeba ptačí zob. Při podráždění vylučuje brouk z kolenních kloubů smradlavou tekutinu, která při kontaktu z kůží vyvolává reakci způsobující ošklivé puchýře. Puchýřník se nachází ve velkých počtech na jihu Evropy, v jednom jediném exempláři je znám také ve střední Evropě. Místa výskytu puchýřníků se vyznačují suchostí a teplem.
Použití
Puchýřník lékařský (španělské mušky) se požíval celý nebo v drcené podobě – přidával se do jídla i pití.
Dávkování
Španělské mušky jsou sice silné afrodiziakum, ale také mohou mít při vysokých dávkách nepříjemné účinky. Příznakem předávkování mohou být například průjem nebo zvracení. Proto nikdy nepřekračujte doporučenou denní dávku. Zážitek by pak nemusel být jen pozitivní.
Afrodisiakální účinky španělských mušek
Španělské mušky jsou jedním z nejznámějších afrodiziak, vzhledem ke své relativní toxicitě se ale nemají používat ve vysokých dávkách. V nízkých dávkách mají silný vliv především na mužskou erekci, kterou prodlužují a zlepšují. U žen zvyšují vzrušivost a chuť na sex.
účinky
Při pozření španělských mušek dochází k silnému prokrvení pohlavních orgánů, které jsou tak citlivější. Navíc tito brouci stimulují libido.
